Skip to main content

Co je kyselina hyaluronová

Co je kyselina hyaluronová

Kyselina hyaluronová, často zkráceně označovaná jako "HA" (hyaluronic acid), je jedním z nejdůležitějších biopolymerů, které se vyskytují v přírodě. Je to klíčová složka mnoha biologických procesů a struktur, od buněčných stěn až po tělní tekutiny. Tento článek se zaměřuje na její chemickou strukturu, formy a biologický význam, aniž by zasahoval do oblastí jejího praktického využití v kosmetice a medicíně, které jsou pokryty v jiných článcích.

Polysacharidy a jejich význam

Polysacharidy, známé také jako glykany, jsou rozsáhlou skupinou biopolymerů. Tyto složité sacharidy hrají klíčovou roli v mnoha biologických funkcích, včetně strukturálních a skladovacích. Kyselina hyaluronová patří mezi heteroglykany, specifický typ polysacharidů, které jsou součástí buněčných stěn organismů a mezibuněčné hmoty.

Heteroglykany

Heteroglykany jsou polysacharidy tvořené více typy monosacharidových jednotek. Kyselina hyaluronová je jedním z nejznámějších heteroglykanů a je přítomna v mnoha tkáních a tělních tekutinách mnohobuněčných organismů.

Chemická struktura kyseliny hyaluronové

Kyselina hyaluronová je lineární molekula tvořená až 5000 opakujícími se jednotkami N-acetylglukosaminu a glukuronátu v poměru 1:1. Tato struktura umožňuje molekule vytvářet rozsáhlé a flexibilní řetězce, které jsou vysoce pohyblivé a zaujímají značný objem v roztoku.

Glykosaminoglykany

Kyselina hyaluronová je také známá jako nesulfatovaný glykosaminoglykan, což je typ mukopolysacharidu. Glykosaminoglykany jsou důležité pro tvorbu a udržování mezibuněčné hmoty a jsou přítomny v různých tkáních od bakterií až po obratlovce.

Formy kyseliny hyaluronové

V chemii se kromě kyseliny hyaluronové setkáváme i s pojmy hyaluronát a hyaluronan, které představují její anionické formy. V organismu se kyselina hyaluronová nejčastěji vyskytuje jako sodná nebo jiná sůl, což zvyšuje její rozpustnost a biologickou dostupnost.

Vlastnosti kyseliny hyaluronové

Jednou z nejvýraznějších vlastností kyseliny hyaluronové je její schopnost tvořit viskózní roztoky. Díky své dlouhé, nevětvené struktuře a vysoké pohyblivosti může v roztoku zaujmout objem až tisícinásobný, než je objem její bezvodé molekuly. Tato vlastnost je klíčová pro její funkci jako mazací kapaliny v kloubech a dalších pohyblivých částech skeletu.

Fermentace bakteriálních kultur

Dnes se kyselina hyaluronová průmyslově získává metodou fermentace bakteriálních kultur. Nejčastěji se používají bakterie druhu Streptococcus zooepidermicus nebo Escherichia coli. Tento proces umožňuje výrobu velkého množství čisté kyseliny hyaluronové pro různé aplikace.

Role kyseliny hyaluronové v organismu

V organismu má kyselina hyaluronová několik klíčových funkcí. Je součástí mezibuněčné hmoty, kde poskytuje strukturální podporu a zajišťuje správnou hydrataci tkání. Je také klíčová pro mazání kloubů a podporu jejich pohyblivosti.
Kyselina hyaluronová kosmetika

Biologický význam kyseliny hyaluronové

Kyselina hyaluronová hraje důležitou roli v mnoha biologických procesech, včetně buněčné migrace, proliferace a opravy tkání. Její schopnost vázat velké množství vody ji činí klíčovou pro udržování hydratace tkání a podporu hojení ran.
Kyselina hyaluronová kosmetika

Kyselina hyaluronová v přírodě

Kyselina hyaluronová není omezena pouze na lidské tělo. Nachází se také u různých druhů bakterií a dalších organismů, což ukazuje na její evoluční význam a širokou biologickou funkci.

Aplikace v různých oborech

I když se v tomto článku nezaměřujeme na praktické aplikace kyseliny hyaluronové, je důležité zmínit, že její unikátní vlastnosti ji činí vhodnou pro široké spektrum použití, od medicíny po kosmetiku.

Budoucí výzkum a vývoj

Výzkum kyseliny hyaluronové pokračuje a stále objevujeme nové aspekty jejího biologického významu a potenciálního využití. Tento výzkum je klíčový pro další rozvoj technologií a aplikací založených na této úžasné molekule.

Chcete se dozvědět více z historie?

Něco málo z historie

Je to téměř neuvěřitelné, ale kyselina hyaluronová nebyla poprvé komerčně využita jako kyselina mládí, navracející pokožce kondici a elasticitu.

S názvem kyselina hyaluronová se poprvé setkáváme v roce 1934. Do té doby neznámý polysacharid pojmenovali Karl Meyer a John Palmer, kteří ho izolovali ze sklivce skotu.

Ovšem vůbec poprvé v roce 1942 patentoval kyselinu hyaluronovou maďarský vědec Dr. Endre A. Balazs jako komerční náhradu vaječného bílku v pekařských produktech. Kyselině hyaluronové se věnoval dál a zkoumal její funkci a působení v buňkách. Své výsledky pak představil už v roce 1947 na 6. Mezinárodním kongresu cytologie ve Stockholmu. Na základě této přednášky získal pozvání stockoholmského Karolinska Institute, aby ve svých výzkumech působení kyseliny hyaluronové pokračoval zde.

Doktor Balazs tak jako první odhalil skutečný potenciál kyseliny hyaluronové, stal se předním odborníkem na její výzkum a stál za nejvýznamnějšími objevy, které se kyseliny hyaluronové v minulém století týkaly.

Zpočátku se kyselina hyaluronová získávala z kohoutích hřebínků, očí tučňáků nebo hovězího dobytka, ze žraločí kůže a podobně. Moderní doba však nehumánní prostředky zcela eliminovala. Dnes se kyselina hyaluronová získává z buněčných stěn streptokoků nebo z Escherichia colli. Tato metoda je sice složitější a nákladnější, ale zároveň eticky přijatelná, čistší a bez možných zdravotních rizik.

V 60. letech minulého století začali lékaři využívat kyselinu hyaluronovou k léčbě popálenin a kožních vředů, v 70. letech pronikla i do očního lékařství, kde se s úspěchem začala využívat například při transplantaci rohovky, při operacích šedého zákalu aj. Na oční chirurgii velice brzy navázala ortopedie, která má velice dobré výsledky s aplikací hyaluronových injekcí do poškozených kloubů.

Zajímavé je, že za popularitou kyseliny hyaluronové jako anti-aging preparátu stojí obyvatelé malé vesničky Yuzuri Hara u Tokia v Japonsku, jejichž mladistvá vizáž (hladká pleť, lesklé oči, dobrá zdravotní kondice) vůbec neodpovídala skutečnému věku. Zjistilo se, že vysokou míru glykosinaminoglykanů v jejich těle způsobuje místní kořenová zelenina a škroby, které tvoří základ potravy těchto vesničanů. To inspirovalo jistou japonskou farmaceutickou firmu k vytvoření hyaluronové pilulky jako anti-aging preparátu.

Kyselina hyaluronová se začala stále více prosazovat v kosmetice, dermatologii a kosmetické chirurgii. V roce 2003 byly dokonce injekce kyseliny hyaluronové schváleny jako výplň vrásek.

Ale to vše je teprve začátek. Kyselina hyaluronová má podle vědců svou velice slibnou budoucnost teprve před sebou.